Blog > Mimořádné události > Střet s autem II

Střet s autem II

Kategorie: Mimořádné události, 2019-10-09 22:21

Zase říjen. Tento měsíc je opravdu zakletý. Těch nehod jsem za dobu mé praxe tolik neměl, ale 3 z 5 se odehrály právě v říjnu.
V Praze byl obvyklý bordel. Stržená trolej v podjezdu u Fidlovačky a větší nehoda auta a 2 tramvají ve Spálené. Mně se zatím všechny nepříjemnosti vyhýbaly a tak jsem se svojí linkou 10 jezdil v klidu a míru.

Byl už večer, půl deváté a já si to svištěl po Korunní na kopec. Tam jsem dojel auto ve vedlejším pruhu, které začalo brzdit a dávat blinkrem znamení o změně směru. Přesunul jsem nohu z pedálu jízdy na brzdu a zazvonil, co se bude dít? Řidič nepatrně poodjel od kolejí, zdá se, že o tramvaji ví a nechá mě okolo sebe projet. Na rychloměru jsem měl asi 40 km/h, když v tu chvíli řidič auta otočil prudce volantem a vjel mi přímo do cesty. Okamžitě jsem sešlápl pedál brzdy do maximální polohy a začal zvonit. Jenže ihned mi bylo jasné, že srážka je neodvratná. Jen jsem si povzdechl, že to nedopadne dobře a ozvala se rána.

Zastavil jsem, otevřel dveře od kabiny a zeptal se cestujících v tramvaji, jestli jsou všichni v pořádku. Když byly odpovědi kladné, vypustil jsem je ven. Šel jsem se zeptat i toho řidiče, který se mezitím vysoukal z pomuchlaného auta. On se mi omlouval, že za to nemohl, neb ho někdo přede mě vytlačil a prý strhával řízení. Zajímavá historka, pomyslel jsem si, ale nerozporoval jsem to, protože pro mě bylo v tu chvíli nejdůležitější, že vinu na srážce uznává. Já šel zavolat na dispečink. Oznámil jsem, co se stalo a kde. Za pár minut přijeli naši dispečeři.

Dispečeři jezdí v autě vždy po dvou. Jeden totiž sedne do tramvaje a odjede s ní, aby uvolnil trať. Moje tramvaj nebyla po nehodě prakticky nijak poškozena a tak pokračoval dispečer dál po trase linky 10 s cestujícími. Druhý dispečer zůstal se mnou a řešil nehodu. Viník se nijak nevytáčel a stvrdil to i podpisem formuláře. Pak jsme pána nechali osudu a odjeli v dispečerském autě vstříc mojí tramvaji.

I když mezi veřejností koluje oblíbená fáma, že po nehodě máme volno a nebo nějaké odměny, není tomu tak a dokonce tu směnu musíme dojezdit. V zastávce Ke Stírce jsem vystřídal dispečera a odjel do Řep. Pak po zatažení do Vozovny Kobylisy jsem s výpravčím vyplnil na počítači zprávu pro Drážní inspekci (co se stalo) a Odborové organizace (že v žádné nejsem a nepožaduji jejich zastupování). U místra v depu jsem podepsal poškození vozu, což byl jen poškrábaný nárazník. Než jsem se vrátil od mistra, depák už měl lak přestříkaný a tramvaj byla jako nová, připravená k rannímu výjezdu.


Předchozí článek || Další článek
Stránka vygenerována za: 0.0029 sec
Počet dotazů na databázi: 5
administrace