Blog > Články > Tramvajové výhybky v Praze

Tramvajové výhybky v Praze

Kategorie: Články, 2016-04-10 16:04

Výhybky jsou jednou z nejdůležitějších částí výuky v kurzu řidiče tramvaje, chtěl bych se s vámi podělit o tento tajemný svět.
Nechci tu rozebírat veškeré technické podrobnosti, takže expertovi se asi bude zdát článek neúplný. Ano, vím o tom, ale dle mého názoru nejsou přeskočené pojmy pro laika tak důležité.

Výhybky rozdělím podle způsobu přehazování. Nejedná se o žádnou oficiální terminologii, ale na pochopení bude asi nejsnadnější:

Ručně ovládaná výhybka

Ručně ovládaná výhybka v obratišti Kotlářka se stavěcím klíčem připraveným k přehození.

Jak vypadá přehození této výhybky, můžete shlédnout na následujícím krátkém videu:

Velmi rozšířená je na dvorech vozoven a v obratištích. Najdeme jich pár i v ulicích, ale jsou v místech, kde se běžně jezdí pouze jedním směrem a přehazují se pouze při mimořádných událostech či výlukách.

Dvůr Vozovny Hloubětín, všechny výhybky se musí přehazovat ručně, takže při zatažení se řidič občas docela zapotí. :-)

Jelikož není dálkově ovládaná, mohou tramvaje přes výhybku projíždět těsně za sebou. Neexistuje totiž žádné nebezpečí, že by následující vlak přehodil výhybku pod projíždějící tramvají. Další druhy výhybek už tak jednoduché na vysvětlení nebudou.

Elektricky ovládaná výhybka

Nyní si už musíme vysvětlit termín Obvod výhybky. Představte si ho, jako úsek na kolejích, kde se může vyskytovat v jedné chvíli výhradně jeden jediný vlak. Začátek je vyznačen návěstí Pracovní Trolejový Kontakt (dále jen PTK). Konec je asi 30 - 40 metrů za výhybkou a není vyznačen návěstí.

Pracovní Trolejový Kontakt a Návěst upozorňující na začátek Obvodu výhybky.

Ptáte se, jak řidič pozná, zda je Obvod výhybky obsazen či uvolněn? U dálkově řízených výhybek visí tzv. Směrové návěstidlo. To je vlastně šipka, která ukazuje směr, kam je výhybka přehozena a zároveň blikáním signalizuje obsazení Obvodu výhybky. Další vlak musí vždy vyčkat před PTK a to i v případě, že by výhybku přehazovat nechtěl. V prvé řadě hrozí nebezpečí, že by se výhybka přehodila pod projíždějící tramvají a způsobilo to vykolejení. Za druhé, výhybka nemá žádnou paměť, takže kdyby přes PTK nedočkavý řidič přejel, už by nemohl výhybku přehodit dálkově a musel by ji přehodit ručně. Když tramvaj opustí Obvod výhybky, Směrové návěstidlo přestane blikat a další vlak v pořadí může přejet přes PTK.

Směrové návěstidlo je šipka z červených diod ukazující směr, do jakého je výhybka přehozena.

PTK funguje jako přijímač povelů. Když chce řidič výhybku přehodit, musí zmáčknout tlačítko "VÝHYBKA" (nebo "Výhybka 1") u sebe v kabině přesně v moment, když přes PTK projíždí tramvaj prvním pantografem. Tramvaj začne při stisku tlačítka vysílat slabý proud přes pantograf do troleje. Ve chvíli, kdy PTK zaznamená tento proud, je to pokyn pro výhybku k přehození směru. PTK a výhybka jsou propojené kabelem.

Při průjezdu přes PTK prvním pantografem vozu řidič volí, zda výhybku chce nebo nechce přehodit.

Pokud je výhybka přehozená do směru, kam chce řidič jet, musí si dát pozor na nežádoucí přehození výhybky. Výhybce totiž stačí i malý proud, takže se občas stává, že ji přehodí vytápění vozu nebo rekuperace (vysvětleno níže). Řidič by proto měl pro jistotu mačkat tlačítko "Výhybka 0", jež zajistí nulový pohyb proudu mezi pantografem a trolejí.

Tlačítko VÝHYBKA, pro přehození elektricky ovládaných výhybek.
Tramvaj typu KT8N2 má i tlačítko na vypnutí rekuperace "VÝHYBKA 0"

Co je to Rekuperace? Protože se klade velký důraz na úspornost provozu, jsou moderní typy tramvají schopny vracet přebytečný elektrický proud zpět do sítě. Děje se tak při brzdění. Tramvaj se vlastně změní na takové dynamo, které znáte z bicyklů. Některé vozy dokáží tak silně rekuperovat (vrací do sítě tolik proudu), že starší typy tramvaje v nejbližším okolí signalizují příliš vysoký proud v troleji, což se projevuje rozsvícením výstrahy nade dveřmi. V kopci na Barrandov byl dokonce uskutečněn úspěšný pokus, při němž tramvaj jedoucí z kopce dokázala svým vyrobeným proudem z brzdění napájet tramvaj jedoucí do kopce.

Jelikož jsou výhybky velmi často hned za zastávkami, umístění PTK často vychází doprostřed zastávky a proto se vám občas stane, že řidič zdánlivě nelogicky zastaví daleko od zastávkového sloupku a vy si musíte popojít. Stačí mrknout na troleje a uvidíte, že zastavil za PTK, protože dál už jet nesmí.

Od roku 2007 jsou elektricky ovládané výhybky systematicky modernizovány na radiově ovládané.

Radiově ovládaná výhybka

Moderní a dnes již nejrozšířenější druh výhybek, které jsou k vidění v pražských ulicích. Ve stejných místech, kde dřív býval na troleji PTK, je nyní v zemi nenápadná krabička. Jedná se o přijímač radiového signálu, který vysílá každá projíždějící tramvaj. Existují čtyři signály: chci odbočovat vpravo, vlevo, jedu přímo a zablokování výhybky v aktuální pozici. Vše záleží na tom, jak řidič hlásí zastávky.

Na troleji návěst "Přijímač radiového signálu" a samotný přijímač na zemi vedle koleje.

Tramvaj podle zadané linky a odhlášené zastávky vysílá signál, kam potřebuje výhybku přehodit. Ve chvíli, kdy čelo tramvaje projede nad přijímačem, se změní postavení výhybek dle požadavku. Směrové návěstidlo se rozbliká na znamení, že se v Obvodu výhybky nachází tramvaj a tak zakazuje vjezd dalším vlakům, které musí počkat před přijímačem až návěstidlo přestane blikat. Postup je tedy úplně stejný jako u elektricky ovládané výhybky, až na ten detail, že se liší způsob vyslání povelu k přehození. Řidič už nemusí přesně vystihnout okamžik, kdy si může přehodit výhybku, ale stačí včas odhlásit správnou zastávku a pak už jen pohledem překontrolovat, zda akce proběhla v pořádku. Když tramvaj Obvod výhybky opustí, návěstidlo přestane blikat, další vlak v pořadí má vjezd dovolen.

V reálu výše popsané můžete shlédnout na tomto krátkém videu:

Někdy to nefunguje

Přesto někdy vidíte řidiče, že si jde ručně přehodit dálkově ovládanou výhybku. Proč se mu nepřehodila? Seznámím vás s nejčastějšími důvody.

Asi nejobvyklejší příčina je, že výhybka zůstala zablokovaná předchozí tramvají a Směrové návěstidlo stále bliká už třeba několik minut, ikdyž se v Obvodu výhybky žádná tramvaj nenachází. Tato závada se jmenuje trvale zablokovaná výhybka. Řidič v tomto případě samozřejmě může vjet do Obvodu, předpisy na tento případ pamatují. Důvodem je nejspíše nesprávně fungující odhlašovací kontakt, který nedal pokyn k uvolnění úseku a tak výhybka stále čeká a nepřestává blikat. O téhle skutečnosti by měl řidič informovat i dispečink, aby vyslali opraváře, protože na některých důležitých křižovatkách (např. Palackého náměstí) tato závada dokáže zpozdit projíždějící tramvaje o mnoho minut.

Přehození radiově ovládané výhybky do požadovaného směru záleží na správně a včas odhlášené zastávce. Někdy řidič při vjezdu do zastávky řeší daleko důležitější věci (chodci na zastávkovém ostrůvku, automobily na kolejích) a zastávku neodhlásí. Po projetí nad přijímačem radiového signálu už řidiče nic od procházky k výhybce nezachrání. Pozdě vyhlášená zastávka je tak druhou příčinou, proč řidič opouští kabinu.

Konec Obvodu výhybky není vyznačen návěstí. Řidiči neví a nevidí, kde přesně se odhlašovací kontakt nachází. Pokud se předchozí tramvaj viditelně vzdálila z výhybky (někdy třeba zmizí už za roh) a návěstidlo stále bliká, řidič nemůže cestující obtěžovat zastavováním a opětovným rozjezdem, kdy bude čekat až se výhybka uvolní. Považuje to za první závadu, kterou jsem popsal. Projede tedy přes přijímač signálu, ale v tu chvíli výhybka přestane blikat. Zpracování signálu z odhlašovacího konktaktu trvalo déle než obvykle a pozdě odblokovala. Jestli zůstala výhybka po předchozí tramvaji přehozená do špatného směru, musí ji řidič přehodit ručně.

Čtvrtý nejčastější důvod, proč dálkové ovládání nezafunguje, je prostá ignorace povelu od projíždějící tramvaje. To správně odhlásíte zastávku, přes přijímač projíždíte v momentě, kdy je obvod výhybky úplně volný, přesto se výhybka do požadovaného směru nepřehodí. Může se to stát jen jednou za den, další tramvaje už nemusí mít stejný problém, ale při opakování se závada hlásí na dispečink.

Přeskočené pojmy

Jak jsem řekl na začátku, výhybky jsou jedno z hlavních témat ve výuce v kurzu řidiče tramvaje. Moje rozdělení výhybek je spíš laické a žádné ručně ovládané výhybky v oficálních materiálech nehledejte. Jako zajímavost přidávám seznam vynechaných pojmů, které nastíní rozsáhlost této oblasti. Pro jejich pochopení se staňte řidičem tramvaje, nebo pokud vás budou natolik zajímat, zeptejte se v sekci komentářů: Blokování x Uzamčení, uzamykatelná a neuzamykatelná výhybka. Zajišťovací, volná, sjezdová a rozjezdová výhybka. Rozjezdová splítka. Neurčitá vlaková cesta, žlutý a bílý kříž. Rychlostní výhybka.

Předchozí článek || Další článek
Stránka vygenerována za: 0.0042 sec
Počet dotazů na databázi: 5
administrace