Kolotoč na lince 6

Již po výjezdu z vozovny na trasu jsem pochopil, že napojit se do svého času na Kubánském náměstí bude nadlidský úkol. U Nákladového nádraží žižkov jsem totiž potkal vláček linek 19 a 26, které mě zdržely natolik, že na Kubáni jsem byl zpožděn víc jak 3 minuty. Proto mě podjela linka 24, takže ani nebyla možnost (jakoby jindy byla) to přes Vršovické údolí nějak stáhnout. Na IPP to dovršila 16, kdy řidič příliš pospíchal na vystřídání, že mi naložil další 3 minuty, jak potom čekal do odjezdu. Na Kotlářce jsem se moc neohřál, jen jsem ji projel a vyrazil zpět do boje. Dojel jsem pouze před Anděl k již větší koloně tramvají. Od řidiče z předchozí Cvičné jízdy jsem se dozvěděl o vadném vlaku. Šel jsem to oznámit cestujícím a někteří si ten kousek na metro došli, ostatní věřili, že to doopravdy do 10 minut bude uvolněné. Tramvaji se doopravdy nechtělo, protože ani po příjezdu dispečerů se nepohnula a tak muselo nastoupit sunutí tramvají co stála za ní. Nepříjemné bylo, že porouchaný vlak stál přímo za křižovatkou, takže při spojování se zastavila veškerá doprava. To už proběhlo bez problémů a dlouhý vlak byl odstaven do nejbližší smyčky, kde bylo čas se podívat, pročpak to nejelo. Mé zpoždění bylo okolo 25 minut, takže na Kubáni jsem si jen došel na záchod a vyrazil zase do centra se zpožděním 7 minut. Ani jsem se již nesnažil to stáhnout, protože jsem pochopil, že na lince 6 to není kde stahovat a jen jsem si kontroloval, ať se alespoň pozdní příjezd na konečnou nezvětšuje. Kotlářku jsem tedy opět jen projel a doufal, že konečně již budu mít přestávku na Kubáni. Ano, v 6:32 jsem vyjížděl a BP jsem měl až 10:34. Ale připomeňme, že jsem 20 minut stál na Andělu za tou rozbitou tramvajkou.

Vysílačka se jen občas odmlčela, jinak se stále něco hlásilo. Již od rána byla stržená trolej u Stejskalovy a tak tam jezdila náhradní autobusová doprava a tramvaje to objížděli přes Trojskou. Pak jsem cestou potkával nově obkreslené účastníky nehod a modlil se, ať už to dojezdím bez větších zdržení. Chyba lávky. Po dalším průjezdu Kotlářkou, jsem opět dojížděl u Anděla ke koloně tramvají, ale to už se hlásili i odklony přes ulici Za Ženskými domovy (po svolení od policie), protože na kolejích stál vadný autobus.Jen jsem se protlačil přes světla a odbočil vpravo, zahlásili ukončení odklonů a já musel pospíchat, aby mě nepředjelo pořadí 6 za mnou. Přijedu na Anděl na Nádražní ulici za stojící 7, která měla dost času a tak jsem ji hypnotizoval, aby už jela. Na křižovatce to bylo jen tak tak a doopravdy mě málem šestka, která patřila za mě, předjela. Nestalo se tak a pokračoval jsem o 20 minut pozdě na Kubáň. Opět jsem konečnou jen prosvištěl a dál hnal na Kotlářku. To už opět hlásili odklony, protože na Andělu se nějakému cestujícímu udělalo nevolno a podle slov dispečera "se nám to nějak zkomplikovalo". Než jsem na Anděl dojel, bylo po všem a já mohl vystřídat a jít domu.

Aby to nebylo tak hektické čtení, povím vám, co se mi stalo o svátečním dni 28.9 na konečné Vozovna Kobylisy s linkou 25. Lidi tak vystupovali a zůstal tam jeden člověk. Snědší, menší postavy s batohem – tak jsem si říkal, že to bude nějaký italský turista. Turista to byl, ale Slovák a náš rozhovor vypadal následovně :
On : "jede 25 i na Čechův most?"
Já : "nene, musíte tady něčím sjet dolu k metru Kobylisy a tam Vám jede 17."
On : "a můžu se zeptat kolik Vám je let?"
Já : "no skoro 25, proč Vás to zajímá?"
On : "no jste dost mladý."
Já : "v Praze lze řídit tramvaj od 21 let."
On : "aha, to jsem nevěděl, že tu jezdí takoví mladí a pěkní řidiči. Víte já jsem bisexuál, o co máte zajem Vy? Užíváte si života, co Vám přinese a poznáváte nová dobrodružství?.“
…no comment…