Na středu a ve čtvrtek (26.8.2009 a 27.8.2009) jsem si nechal napsat celodenní směnu na lince 22 a v pátek (28.8.2009) jen ranní, kterou v Hloubětíně přes prázdniny máme. Hlavní důvod byl kvůli hodinám, protože díky délce směny 11 hodin a 22 minut (2x) jsem naplnil základní hodiny pro srpen. Další podněty k tomuto činu byla zvědavost na poměrně exotickou linku a také trochu kolegialita. Linka 22 je totiž pro svoje čerpání bezpečnostních přestávek na rušném I. P. Pavlova (dále jen IPP) značně neoblíbená a po odpočinku v parku se nevrací řidič na původní vůz. Ovšem mé pocity jsou veskrze kladné, ale přiznávám, že v teplu a suchu se na lavičce v parku odpočívá pohodlněji než v -20°C a fujavici.

Jako první se nastupuje na 10. pořadí (10/22) od 9:03 do 13:03. Vyráží se směrem na Nádraží Hostivař. Místo T3 mi přijela souprava 2x T3.RP 8171+8172. Cesta z IPP přes Náměstí Míru, skopce do Vršovic a Hostivaře proběhla bez problémů až na zdržení od linky 26 na Radošovické (což je společný kontrolní bod), kvůli které jsem nemohl čerpat celou přestávku. Příjezd na Nádr. Hostivař Z<3 minuty. Vyrazil jsem tedy směr Bílá Hora. Opět jsem se pohyboval se Z<15 sekund. Na Čechově náměstí mě předjela 4, která tedy přede mnou být měla, ale pan řidič nikam nepospíchal a tak zapříčinil, že mě přes Nám. Míru předjela linka 10. Průšvih. Ona totiž patří za mě celé 3 minuty! Takže ze Štěpánské (kontrolní bod) jsem vyjel se Z<4 minuty. Zpoždění jsem samozřejmě přes Národní ani Karmelitskou nedohonil, ba naopak jsem přibral další 3 minuty. Příjezd na Bílou Horu Z > 5 minut (přesněji 6 minut odchylka. Ale tam je obratový čas 13 minut, takže jsem se bez problémů vrátil do času). Při ukončení mého působení na 10/22 ve 13:03 jsem málem marně čekal na střídajícího řidiče. Po čekání jsem zavolal na dispečink, ale po chvilce čekání se řidič dostavil (jel z Vokovic, kde vyřizoval svoji předchozí nehodu a naštěstí stihnul přijít).

Po hodinové bezpečnostní přestávce strávené na lavičce před kostelem Sv. Ludmily jsem převzal řízení 4. pořadí (4/22) od 14:03 do 16:48. Příjezd do Hostivaře Z<60sec. Celá cesta na Bílou Horu bez problémů, v Karmelitské uplné mrtvo, jen turisti se rojili, ale nenechal jsem se nikým zdržet a proto Bílá Hora P<30 sec. Po výjezdu z konečné mi na Malovance volali z dispečinku, jestli jsem si náhodou nevšiml autobusu DP. Nevšiml, ale radši si mám oběhnout tramvaj, jestli nejsou někde stopy po nehodě. Moje první, říkal jsem si. Naštěstí jsem nic nenašel a dál můžu pokračovat bez nehody. Jen by mě zajímalo, jestli našli tu správnou 22, která se s dotyčným autobusem střetla. Střídání na IPP Z<15sec.

Třetí, trochu odměna, pořadí, které se na této směně vystřídá je znízkopodlažněná rekonstrukce tramvaje T3, tzv. „wana“. 42. pořadí linky 22. (42/22). Od 17:43 do 20:25. Večerní provoz byl také bez větších komplikací a na konečné jsem dojížděl se zpožděním do 2 minut.
Moje první celá dlouhá směna dopadla dobře, pospíchal jsem na metro domu a ve 21:30 ulehal do postýlky co nejvíc si odpočinout na další celodenní.
27.8.2009

Druhý den jsem začal na 10/22 bez bonusového „erpéčka“. Nenechal jsem se již předjet linkou 26 a cestou zpět mě nezdržela linka 4. Jenže tam zdržení bylo a nemalé : popeláři před zastávkou Jana Masaryka a nějak jim nešla zvednout ta popelnice na plast. Na Jana Masaryka jsem dojížděl se Z<4 minuty, takže jsem byl smířen, že mě opět linka 10 předjede. Stalo se tak. S tím zpožděním jsem dojel až na Most Legií a tam jsem opět zůstal stát. Předchozí pořadí linky 22 mělo nehodu na Újezdě. Řidič si nepohlídal při odbočování autíčka, jestli nějaký umělec se nesnaží protáhnout podél zábradlí a vzal ho tedy sebou. Vláček dvaadvacítek dojížděl na Bílou Horu. Já se zpožděním 12 minut, takže jsme se jen zase otočili a ve 2 jeli zpět. Předchozí jsem nechal trochu poodjet, ať fakt nejedeme úplně za sebou a mě to tolik nepálilo. Z Královského Letohrádku na Národní Třídu je moře času a protože v Praze nebyla skoro žádná doprava, tak jsem nepřijel ani Nádr. Hostivař nijak drasticky zpožděn : Z<3 minuty.

4/22 bez větších komplikací
Na večerním, posledním 42. pořadí linky 22 jsem pocítil zkrácení jízdních dob. Sotva jsem stihnul z Bílé Hory přesně odjet, už jsem se hnal do centra, přes centrum a do Hostivaře, Z < 3 minuty. Asi ve čtvrtek lidi víc v podvečer jezdili.
Shrnutí je následovné : linka 22 se svým vedením přes Vinohrady, pohledné Náměstí Míru, Karlovo náměstí okolo Národního Divadla, přes Most Legií s výhledem na Pražský hrad, okolo kterého se také vine na malebný Břevnov má nádherné linkové vedení. Stáří vozů mě nijak nezlobilo a vedro bylo, protože je léto (v zimě zase bude zima). Přestávky na IPP se dají zpříjemnit procházkou po okolí, já jsem dával přednost knížce či bohorovnému podřimování. Však ta hodina na přestávku bohatě stačí i na větší docházkovou vzdálenost do odpočinkové místnosti v budově CD (Na Bojišti). Nešvary typu zdržování při střídání na IPP či nepopojíždění na konečných tak, abych se do smyčky alespoň vešel jsou naštěstí jen sporadické.
A pro zasmání :
